Lidé osídlili celý svět a stali se jeho pány. Nebylo nikoho, kdo by si mohl dovolit vzdorovat jejich nadvládě, nebylo pro ně nepřátel. Mnozí si těžce dobytého vítězství náležitě vychutnávali a v blažené spokojenosti užívali klidu, jež se ve světě rozhostil.
Byl konec vleklým válkám a před lidmi ležela jen blaženost. Ale bylo mezi nimi mnoho závistivců, kteří pro sebe chtěli víc, bez výčitek svědomí, že tím uškodí ostatním. Začali krást, podvádět a stali se vnitřním nepřítelem lidí. Jejich touha po moci a bohatství je hnala stále dál, byli stále lačnější a bezohlednější. Ovládli svět lidí a ostatní se pro ně stali otroky, chovnými zvířaty na kterých stavěli svou moc a bohatství.
A ani to jim nebylo dost. Nestačil jim život v přepychu, zatímco ostatní zmírali bídou. Zachtělo se jim nesmrtelnosti a rozhodli se, že i tu ukradnou. Že ji ukradnou samotným bohům. Bádali v magii a chystali se provést mocný rituál k okradení bohů o nesmrtelnost. Tenkrát se všichni tito mocní sešli na jednom místě, silném to zřídle magické energie, kde kouzlelníci zahájili sesílání svých podlých kouzel. Rituál byl započat.
Několik dní zaklínali, obloha se zatáhla, krajina v celém okolí byla zničena nezměrnou silou jejich kouzel. Po třech dnech a třech nocích byl rituál připraven a mohla začít poslední fáze. Past na bohy byla nachystána, jen ji spustit a vysát z bohů jejich nesmrtelnost. Otevřeli bránu do světa bohů a z ní, jako první, vyšel Grurg.
Oděn v prosté roucho, neozbrojen, vkročil do magického kruhu a zahřměl hlasem, jenž trhal oblohu: „Jak se opovažujete?! Což jste si již nenakradli dost?! Což vám nestačí, že jste shromáždili bohatství celého světa do svých rukou a ostatní lidé nemají ani co do úst?!“
Mocní světa lidí ustoupili před jeho hněvem a v očích měli strach. Z touhy spoutat moc bohů zůstala jen touha zachránit své ubohé životy tady a teď. Chtěli se rozutéci, ale hrůzou se nemohli ani pohnout. Z Grurgových očí plál hněv, On zvedl ruce a pravil: „Proklínám vás a vaše rody. Ať vy ani vaši potomci nikdy nedojdete klidu. Zbytek věčnosti strávíte tak, jak jste si sami zvolili - budou z vás ubozí malí zloději, kterými bude každý opovrhovat! Přijdete o svou nekale získanou moc a nezbude vám nic, než vaše neuspokojená nenasycenost, která vás bude mučit až do konce světa. Tak se staniž!!“
Oslnivý záblesk a hlasitý hrom zaclonily smysly všem přítomným. Když bylo zase možno vidět a slyšet, na pláních nebylo vidět jediného člověka. Na místech, kde kdysi stáli hrdí mocní, hopsaly různobarevné balónky, které se zmateně rozhlížely. Brzy se rozkutálely po celém světě a požíraly vše, co se jim připletlo do cesty, hnáni touhou po hromadění. Tak vznikli poringové, poporingové, dropsy, metalingové a celý tento prokletý zlodějský druh, na který můžete narazit po celém Midgardu, jak se, nejlépe v okolí měst, kutálí a požírá na co narazí.