Dobry vecer deti, hezky si zalezte vsichni do postylek pod perinku. Dneska vam budu vypravet pohadku o zlobivem poringovi. Zil byl jednou jeden maly poring v chaloupce u lesa se svoji maminkou angelingou a tatinkem devilingem. Jednou se vydali na vecerni prochazku lesem, hezky vsichni spolecne, ale nas maly poring byl pekny neposeda. Cestou lesem zahledl kousek od cesticky krasne cervenoucke jablicko. A uz si to za nim metelil, nedbaje rodicu a toho,ze sesel z cesticky. A hned o kousek dal zahledl takovej kraasnej zelenej sliz… A i kdyz pred prochazkou vecerel, stejnak na nej dostal chut. A tak to slo dal a dal.. Trvalo dlouho,nez si nas maly nezbeda vsimnul…ze se ztratil! Chudák dlouho bloudil po lese (s obcasnymi prestavkami na jidlo) sam a sam… Az potkal jednu starou a zajiste i velmi hodnou babicku Bathorku, ale tak se jí lekl, ze ji supnul do Old Stovu nez bys rekl svec. A aniz by se ohledl, metelil si to s Urgent Escape aniz by koukal kam. A nez se stihl poradne nadechnout…zjistil ze je doma. A ve dverich ze stoji maminka s mechackou v ruce… A tak vse dobre dopadlo, maly poring se vratil zpatky domu. Naucil se, ze at uvidi kousek od cesty lezet cokoliv, tak se ma stale drzet rodicu. A navic dostal vyborny citrusovy gel, protoze si maminka rikala, ze urcite bude mit velky hlad,az se zase vrati zpatky domu.

Dobrý vecer deti, hezky si zalezte uz vsichni do postylek a budte tise. Dneska vam budu vypravet pohadku o jednom smutnem poringovi. Zil byl jeden velmi smutny poring. Byl smutny, protoze byl uplne stejny jako kazdy jiny poring. Mel stejnou barvu, stejnou velikost i tvar… Zkratka bysteho od jineho nijak nepoznali a to ho prave trapilo, chtel byt necim vyjimecny, necim se od ostatnich lisit. Dlouho dobu stravil premyslenim co s tim, cele noci probdel.. Zkousel ruzne malickosti, tu si vzit barevnou masly, tu nasadit klobouk, ale po jeho kulatem telicku vzdycky vsechno sklouzlo dolu. Stale se tim trapil a trapil… Az si toho vsimla jedna hodna, kouzelna vila Mavka a tak za jedne mesicne noci ladne dovlala k jeho postylce, kde se chudak prevaloval a nemohl usnout. A zaseptala mu…inu tam, kde poringove poslouchaji: „Mohla bych ti pomoci, byt jinym nez ostatni poringove… Ale bohuzel, skolu jsem tak trosku prospala,tak to neni bez rizika, opravdu chces neco takoveho riskovat?“ A poring, chudak cely uplne mimo z nedostatku spanku, odpovedel: „Ano, ano ANO!!! Chci byt jiny, jakkoliv! I kdyby se ze me mel stat treba poringstein!“ A tak vila jen protocila oci nad jeho recmi, mavnula kouzelnym proutkem a najednou… „Hups, chtela jsem ti pricarovat kridylka a svatozar…O:) Ale tohle…hups O:)“ „Co je, co se stalo?“ dozadoval se najednou plne probuzeny poring. poring, uz ne tak docela poring. „No…vis jak jsi rikal o tom poringsteinovi? Tak ted vypadas trosku jako…“ Ale to uz se ta mala kulicka zahledla v zrcadle: No páni, me to ale sekne!“ prohlásil s ocima dokoran. Vila jen nakrcila oboci a radeji nic nerikala… Za to pori…nebo co to vlastne ted bylo, pokracoval: „Jsem poringstein!!! Ne, to zni desne divne…“ „I si bud pro me za me treba metalstein“ utrousila nepritomne vila a hlavu mela plnou starosti, jak tohle vysvetli rade skritku, dohlizejici na rad sveta. „Nu to je geialni…budu METALING!“ A takhle mile deti, prisli na svet ty mechanicke male potvurky…

Dobry vecer deti, hezky si zalezte vsichni do postylek, prikryjte se perinkou a tise poslouchejte Dnes vam budu vypravet pohadku o smutnem drakovi V jedne daleke, predaleke zemi, za sedmero planemi a devatero potucky Na kopci tak vysokem, ze se skoro dotykal nebes Stal stary, opusteny hrad No, nebyl tak docela opusteny Bydlel v nem jeden stary drak e dne spal, ale kdybyste k hradu prisli v noci, mohli byste slyset jeho zpev Pisne ktere zpival se vsechny tykaly toho, co zazil A zadna by se za noci,kdy byste poslouchali nemusela opakovat Tak dlouho jiz zil na tomto svete Zpival o casech davno minulych A vetsinou zpival o case, ktery stravil se svoji malou princeznou Byl s ni od te doby, kdy se narodila Strazil ji v noci, kdy se ji zdaly spatne sny Chranil ji ve dne, pred padem na kamenitou cestu kdyz si hrala pred destem, kdyz se nahle spustil z oblohy pred zimou za churavych odpoledni A v lete byl jejim stinem Zazili spolu mnoho radostnych chvil A kdyz ji nebylo do zpevu, vzdy ji dokazal rozesmat Ale cas plynul, a pro lidi neuprosneji nez pro draky A tak mala princezna rostla a dospivala stale mene a mene ji bavili hry, jez spolu s drakem hravali A driv nez si toho drak stacil vsimnout se z ni stala zena A i kdy� si toho drak mozna nevsiml, otec princezny ano A tak zacal planovat svatbu se synem nektereho mocneho krale Byl moudry ale i hodny, takze myslel i na princeznino stesti A tak vhodne napadniky pozval k nim na hrad Osud tomu pral a princezna se opravdu zamilovala A tak travila se svym drackem stale mene a mene casu A ten byl stale vice a vice osamely Byl na tomhle svete uz moc dlouho na to, aby se to snazil zmenit Chapal, ze srdce lidi je nestale a preletave A tak princezna odjela se svym princem na jeho hrad Kde spolu zili stastne dokud nezemreli A drak mohl jen doufat, ze princezna ted ma nekoho, kdo ji ochrani Nekoho kdo ji setre slzy a rozveseli ji, kdyz je smutna A tak se stridaly dny, tydny, roky, lide umirali a rodili se Zub casu se podepsal na okolni krajine i na hrade samotnem Ale drak je stále na tom samem miste A ceka na nekoho dalsiho, s kym bude moci travit cele dny Komu bude moci dat svoje pratelstvi a dostane ho i nazpet Ceka trpelive, proto�e veri, ze ten den jednou zase prijde.

Dobry vecer deti, hezky si zalezte vsichni do postylek, prikryjte se perinkou a tise poslouchejte Dnesni pohadka bude o zaklete carodejnici V jedne daleke, predaleke zemi zila hodna carodejnice tak dobre, uznavam ze to mi nikdo neuveri Ale trosku sympatie s ni mejte, jenom dela svou praci ne? Zas tolik zleho toho nedela… Nemuze za to, ze ma v popisu prace jezeni malych deti, proklinani studanek a vlastne vseho co ji prijde do cesty, promenovani princu do zab, privolavani bourek a hromobiti,� Nu ale mohlo by byt i hur ne? ;) Ale zpatky k pribehu Jednoho hnusneho, tmaveho dne plneho deste si nase carodejnice, rikejme ji treba Magráta,vyrazila na prochazku Sesplhala ze sve chaloupky na capi nozce vyrazila primo za bradavici na nose Cestou sundala par znacek upozornujicich na mocal, sundala zabradli u propasti, rozkopla par hribku rostoucich u cesty A s pocitem dobre vykonane prace se otocila na cestu zpatky domu A spickou carodejnickeho klobouku se zaborila presne do nosu aktivistovi greenpeace, ktery stal primo za ni a netvaril se zrovna moc pratelsky „No toto,co to delate osobo?!?“ rozkricel se „Ále,uhni mi z cesty, pro dnesek mam hotovo“ prohlasila Magráta a dal si to razovala zpatky domu Ale aktivista greenpeace,rikejme mu treba Pepa, se nenechal odradit A i kdyz Magráta ma svizny krok, I tak se ji drzel v patach „No pockejte pani, co vam ty ubohe houbicky udelaly?Tak stujte prece“ Ale mohl se ji dozadovat jak chtel,Magrate to bylo jedno Dorazila k chaloupce,plivla si pod nohy a hned hned do chaloupky Ale Pepan ji furt hulakal do oken,az se nastvala a� Nu vsak to znate, k lesu celem, k Ivanovi�eer, myslim k Pepovi zady Coz ale naseho mileho Pepika samozrejme neodradilo a jelikoz je to kluk cily a svizny, proste si chaloupku obehnul. Cimz ale Magrate vyrazil dech,protoze ji doslo,ze s tim nic nenadela Zkousela na nej poslat par bourkovych mracen, hejno komaru� Ale kdyz uz ani stado africke zvere nepomohlo a Pepa si tam dál stál jako by se nechumelilo, (a ze se taky chumelilo, Magráta se jen tak nevzdava) Magráta se rozhodla ridit heslem „Kdyz je nemuzes porazit, tak je donut pridat se na tvoji stranu.“ A nez bys rekl svadlena, vychrstla mu na hlavu kybl plnej zbytku z eer,myslim kotlik plny kouzelneho lektvaru, samozrejme O:) A v tu chvíli se stalo neco magického Ani jednoho z nich by to nenapadlo, ale prisel blesk z cisteho nebe oba je poradne prastil�a najednou se na sebe divali jinyma ocima vystrojila se velka veselka a zili spolu stastne az do smrti (myslim tim do Pepovi smrti,takze moc dlouho ne) A proc o zaklete carodejnici? Ale no tak, blesk z cisteho nebe, co zpusobi tohle? Joo,Magráta není prece jedina carodejnice na svete ;) A mezi carodejnicemi zrovna pratelska atmosfera nepanuje